Nasavrky 2003

Po otevření odkazu uvidíte kompletní fotodokumentaci srazu. Nasavrky 2003-galerie.

 

Jako každoročně Šimáno a Helča , koukli na předpověď počasí (která nebyla zrovna příznivá) sbalili se, umyli motorku děti udali k babičkám a vyrazili na cestu . Jak je naším dobrým zvykem jsme samozřejmě zabloudili ale jak jistě víte všechny cesty vedou do Nasavrk a koneckonců hubu jsme taky měli, takže jsme nakonec dorazili ve zdraví na místo kde nás, vítal předseda klubu Nasavrčáků s úsměvem a se slovy - kde se flákáte Pražáci. Je nutno dodat že měl dorazit i Honza (Hanz) s Markétou ale o několik hodin později – to víte práce. Počasíčko dělalo co mohlo ani občasné přeháňky nedokázali zkazit pohodu, která je na tomhle srazu to nejlepší a důvod proč se tam vždycky tak hrnem. Na tenhle sraz přijíždějí motorkáři i z Olomouce a vůbec z různých koutů republiky. Všichni jsou rádi, že se vidí po roce psaní sms taky v reálu, takže je to příjemné setkání.Samozřejmě nechybí občerstvení - to víte udírna umí naladit chuťové buňky a o pití ani nemluvě, jak to na motorkářských srazech bývá. Každý tu zná svou míru takže večery nejsou nijak náročné. Když jsme u toho večera Hans se vydal na cestu bohužel v tom největším slejváku, takže jsme byli nervózní aby dorazil „celej“. Jeho žena jela poprvé tak jsme přemýšleli, jestli to nebude její poslední jízda. To horší je teprve čekalo , ale o tom později. Ti dva dorazili v pořádku jenom na kost promrzlí a mokrý . Ve tmě kluci stavěli stan a já s Markétou jsme šli na grog.Musím uznat že Markéta je odolné děvče když si uvědomím že jela v šusťákách a v bundě která profoukne. Když mi Hanz řekl že má v kufru nepromokavou soupravu myslela jsem, že mu jednu ubalím. Po dobré večeři jsme šli do hajínek. Druhý den odpoledne byla na programu vyjížďka. Počasí na počátku přálo a tak se kolona dala do pohybu. Asi po třech kilometrech na přehledném a klidném úseku Hanz, který jel před námi se znenadání začal nepřirozeně kroutit na motorce, poté mu ustřelilo zadní kolo. Jirka intuitivně začal brzdit a já přemýšlela, na kterou stranu to Honza položí. Bylo to naštěstí v pravo! Markéta odlítla, ale Hanz ležel pod motorkou. Tak jsme je posbírali a vypadali, že žijou, ale měli pěkně zrasovaný kolena. Jo není nad pořádný motorkářský oblečení.Řekli jsme ostatním ať pokračují ve vyjížďce, protože naštěstí na konci kolony jel jeden kluk autem a nabídl se, že oba naloží do auta a odveze je do nemocnice. Zůstalo nás tam osm a jedna zkroucená MZ. Betmenova statečná žena Stáňa usedla na zubožený motocykl a snažili jsme se dohnat ostatní. Nejenom že nám notně ujeli a my jsme nevěděli kudy a navíc začalo doslova lejt. Ve dvou sajdkách seděli děti, takže první hospoda byla naše. Pak jsme rovnou jeli zpátky, kde už byli také Hanz s Markétou odborně ošetřeni. Markéta dopadla docela dobře ale Hanz má koleno v háji. Domů musí autem. Ještě že existují kamarádi, kteří mají transportéry a jsou ochotní přijet po pracovní době, která končí v 21.00 v sobotu v noci (130 km) z Prahy. Naloží dvě osoby, motorku, ještě že MZ není moc velká (bylo to na milimetry) a odjede zpět do Prahy a druhý den jde do práce.

 

Než tento dobrodinec přijel konali se různé disciplíny jako slalom pití piva na čas, zdvih sudu, běh s kolečkem, tombola. K večeru začal slejvák, a aby nálada neklesla, hrála skvělá kapela. A kdo přijel z největší dálky? Kluk z Rakouska a co se naučil? Čau ty vole!

 

Tak čau příště a jestli máte děti vemte je sebou – motorky už nejsou záležitostí jen dvou.

 

Helena

 

Úvodní strana → Akce srazy