Jízda na motocyklu s postranním vozíkem
Postranní vozík řeší problém dopravy více než dvou osob na motocyklu. Je, zejména pokud jde o finanční náklady, přechodem mezi motocyklem a malým osobním automobilem. V poměru k celkovému počtu jednostopých motorových vozidel není u nás počet motocyklů s postranním vozíkem nijak značný. Moderní postranní vozík, například typ Velorex 560, ve spojení motocykly o obsahu 175 cm2 a vyšším, je dobrým a spolehlivým dopravním prostředkem. Kdo připojí ke svému stroji postranní vozík, musí se smířit s nižším jízdním průměrem a poněkud zvýšenou spotřebou. Aby si zajistil dobrou akceleraci a potřebnou stoupavost, je třeba, téměř ve všech případech, upravit sekundární převod do pomala. Poněvadž se stýká s vozovkou ve třech bodech, má stroj s postranním vozíkem větší stabilitu, zejména při jízdě na kluzké vozovce, a menší sklon ke smykům. Pomáhá také řešit palčivý problém umístění zavazadel na motocyklech a poskytuje větší cestovní pohodlí. Mezi motoristy je rozšířen názor, že postranní vozík vyžaduje silný stroj. V praxi se v posledních letech setkáváme s lehkými postranními vozíky dokonce u kubatury 125 cm2.
Jak se chová motocykl s postranním vozíkem za jízdy ?
Při jízdě v přímém směru není rozdílu oproti jízdě na motocyklu sólo za předpokladu, že je postranní vozík správně připojen. Správné připojení je pro bezpečnou jízdu velice důležité, a proto tuto práci svěříme odborné dílně. Správné připojení a vzájemné seřízení poznáme podle toho, udžuje-li při jízdě motocykl směr bez nutnosti oprav řídítky. Pozor na jízdu v zatáčkách! Zde je oproti motocyklu sólo značný rozdíl. Motocykl sólo řídíme v zatáčkách jen nepatrným otočením řídítek a sklonem stroje podle velikosti zatáčky a rychlostí jízdy. U motocyklu s postranním vozíkem mají řídítka podobnou úlohu jako volant u automobilu. Musíme si zejména zvyknout na nepatrné odklonění stroje od svislé roviny, která je nezbytná s ohledem na připojení postranního vozíku. Nesmíme se snažit stroj narovnávat pohybem řídítek na stranu sklonu, i když nás bude zvyk z jízdy na sólo motocyklu k tomu svádět. V zatáčkách jedeme opatrněji, zejména při zatáčení na stranu postranního vozíku. Poněvadž nemáme možnost stroj naklonit jako při jízdě sólo a postranní vozík je vždy lehčí než motocykl, je při prudkém zatáčení vždy nebezpečí havárie.Zvětšuje se tím více, jedeme-li s prázdným postranním vozíkem. Na druhou stranu, kde nemáme postranní vozík, můžeme zatáčet mnohem rychleji a bezpečněji. Při zatáčení můžeme využívat setrvačných sil. Zatáčíme-li na stranu postranního vozíku, zmírníme rychlost ubráním plynu a brzdíme ještě před zatáčkou. Jakmile vjedeme do zatáčky, přidáme plyn. Tím se vlastně otáčíme kolem postranního vozíku. Při zatáčení na opačnou stranu ubíráme plyn a brzdíme až v zatáčce, aby kolo vozíku mělo snahu se otáčet kolem motocyklu. Spolujezdec je za jízdy v postranním vozíku chráněn štítem s plexiskla. Jedeme-li s prázdným postranním vozíkem za nepohody, chráníme prostor pro spolujezdce, popřípadě v ně umístěná zavazadla, krytem z celtoviny nebo jiné nepromokavé látky (koženky, PVC, apod.).
Zdroj: Radíme motocyklistům
Ing. Bedřich Jech
Naše vojsko - Svazarm - 1965
